Astronomický ústav AV ČR

Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Rok stého výročí vzniku Mezinárodní astronomické unie začne 22. ledna v Senátu

Vernisáží výstavy 100 let pod jednou oblohou dne 22. ledna 2019 od 17 hodin v Senátu Parlamentu České republiky odstartuje české připomenutí letošního výročí - 100 roků od založení Mezinárodní astronomické unie v roce 1919. Akce je pouze pro pozvané, ale veřejnost si bude moci výstavu prohlédnout v prvním únorovém víkendu.

Na čem pracujeme: Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery

Známá hvězda ρ Cas prodělala v nedávné minulosti několik výrazných výronů hmoty, z nichž přinejmenší tři byly zaznamenána v éře moderní astronomie. Poslední nastal v roce 2013 a byl odhalen jen díky systematickému pozorování Perkovým dalekohledem v Ondřejově. Zkracující se intervaly mezi výrony naznačují, že hvězda se připravuje na výron ještě mohutnější a snad již brzy zcela změní své vývojové stádium.

Přijmeme technika pro práci s bolidovými kamerami

Astronomický ústav Akademie věd České republiky přijme v rámci projektu EXPRO 19-26232X „Mapování zdrojů meteoroidů z hlediska jejich složení a výskytu ve sluneční soustavě“ přiděleného Grantovou agenturou České republiky na léta 2019-2023 technika pro práci s bolidovými kamerami.

Pozorování úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 ráno

Zveme vás na veřejné pozorování úplného zatmění v pondělí 21. ledna ráno, od 4 do 8 hodin, samozřejmě pouze za jasného počasí. Na začátku úkazu nás najdete v historické části observatoře (Centrální a Západní kopule), později kvůli obzoru pozorování nízko nad západním obzorem z Radarové louky očima. Vždy s odborným výkladem. Zdarma.

21. ledna časně ráno nastane úplné zatmění Měsíce

V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy zcela nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín.

Na čem pracujeme: Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou

V raných fázích byl vesmír chemicky velmi chudý a první hvězdy, které vznikaly, byly složeny téměř výhradně z vodíku a helia. Struktura a vnější vzhled těchto hvězd je předmětem výzkumů, protože právě tyto hvězdy zřejmě hrály klíčovou roli v reionizaci vesmíru nějakých 400 milionů let po Velkém třesku. Jak vypadala spektra těchto hvězd a jak je hledat v současném vesmíru – o tom podává zprávu článek týmu astrofyziků s výraznou českou účastí.

Starší zprávy Archiv zpráv

Rok stého výročí vzniku Mezinárodní astronomické unie začne 22. ledna v Senátu

Vernisáží výstavy 100 let pod jednou oblohou dne 22. ledna 2019 od 17 hodin v Senátu Parlamentu České republiky odstartuje české připomenutí letošního výročí - 100 roků od založení Mezinárodní astronomické unie v roce 1919. Akce je pouze pro pozvané, ale veřejnost si bude moci výstavu prohlédnout v prvním únorovém víkendu.

Na čem pracujeme: Nedávný výron hmoty u hvězdy ρ Cas naznačuje blížící se přechod žluté mezery

Známá hvězda ρ Cas prodělala v nedávné minulosti několik výrazných výronů hmoty, z nichž přinejmenší tři byly zaznamenána v éře moderní astronomie. Poslední nastal v roce 2013 a byl odhalen jen díky systematickému pozorování Perkovým dalekohledem v Ondřejově. Zkracující se intervaly mezi výrony naznačují, že hvězda se připravuje na výron ještě mohutnější a snad již brzy zcela změní své vývojové stádium.

Přijmeme technika pro práci s bolidovými kamerami

Astronomický ústav Akademie věd České republiky přijme v rámci projektu EXPRO 19-26232X „Mapování zdrojů meteoroidů z hlediska jejich složení a výskytu ve sluneční soustavě“ přiděleného Grantovou agenturou České republiky na léta 2019-2023 technika pro práci s bolidovými kamerami.

Pozorování úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 ráno

Zveme vás na veřejné pozorování úplného zatmění v pondělí 21. ledna ráno, od 4 do 8 hodin, samozřejmě pouze za jasného počasí. Na začátku úkazu nás najdete v historické části observatoře (Centrální a Západní kopule), později kvůli obzoru pozorování nízko nad západním obzorem z Radarové louky očima. Vždy s odborným výkladem. Zdarma.

21. ledna časně ráno nastane úplné zatmění Měsíce

V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy zcela nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín.

Na čem pracujeme: Spektra hmotných hvězd s velmi nízkou metalicitou

V raných fázích byl vesmír chemicky velmi chudý a první hvězdy, které vznikaly, byly složeny téměř výhradně z vodíku a helia. Struktura a vnější vzhled těchto hvězd je předmětem výzkumů, protože právě tyto hvězdy zřejmě hrály klíčovou roli v reionizaci vesmíru nějakých 400 milionů let po Velkém třesku. Jak vypadala spektra těchto hvězd a jak je hledat v současném vesmíru – o tom podává zprávu článek týmu astrofyziků s výraznou českou účastí.